Aktuality

22.4.2020Duben
2020

COVID - 19 Dopady na soudní a jiná řízení, insolvence a řízení společností

Dne 20.4.2020 byl prezidentem podepsán zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu (dále jen „Procesní novela“). Procesní novela nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, které je očekáváno v nejbližších dnech.

Více

Procesní novela zavádí podstatné změny ve čtyřech následujících oblastech:

  • Soudních a jiných řízení, zejména pokud jde o zmeškání některých lhůt;
  • Korporátního práva, orgánů společností a některých korporátních lhůt;
  • Insolvenčního práva, problematika insolvenčních návrhů, nový koncept mimořádného moratoria;
  • Problematice prodlení a jeho následků.

 

Oblast soudních a jiných řízení

 

Procesní novela zakotvuje možnosti prominutí zmeškání lhůty, zmeškal-li účastník nebo jeho zástupce lhůtu k provedení úkonu z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, a to:

  1. V občanském soudním řízení, a to pokud účastník podá návrh na prominutí zmeškání lhůty do 15 dnů od ukončení příslušného mimořádného opatření (lhůta neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nouzového stavu) a spojí s ní i zmeškaný úkon. Pokud jde o zmeškání lhůty stanovené tzv. kvalifikovanou výzvou, soud může zrušit také vydaný rozsudek pro uznání.
  2. Ve správním soudnictví, a to pokud účastník podá návrh na prominutí zmeškání lhůty do 2 týdnů od ukončení příslušného mimořádného opatření (lhůta neskončí dříve než 2 týdny po ukončení nouzového stavu) a spojí s ní i zmeškaný úkon.
  3. V řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení, a to pokud účastník podá návrh na prominutí zmeškání lhůty do 7 dnů od ukončení příslušného mimořádného opatření (lhůta neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nouzového stavu) a spojí s ní i zmeškaný úkon. Možnost prominutí se však nepoužije, týká-li se zmeškání lhůty podání odvolání proti usnesení o příklepu ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí a postižením obchodního závodu či jiných majetkových práv, přešlo-li na vydražitele vlastnické právo. Dle Procesní novely je rovněž možno podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí, i pokud byl výkon skončen provedením během mimořádného opatření. Zmeškal-li pak povinný lhůtu ke splnění a splní-li do 15 dnů od konce mimořádného opatření vymáhaný nárok a zálohu na náklady exekuce, zohlední exekutor v příkazu k úhradě nákladů i další s tím spojené náklady exekuce a náklady oprávněného.
  4. V insolvenčním řízení, a to pokud účastník podá návrh na prominutí zmeškání lhůty do 7 dnů od ukončení příslušného mimořádného opatření (lhůta neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nouzového stavu) a spojí s ní i zmeškaný úkon. To neplatí, pokud bylo o dané věci již rozhodnuto nebo pokud se jedná o námitky či odvolání proti pravomocnému rozhodnutí.
  5. V řízení podle zákona o Ústavním soudu ve vztahu k odmítnutí opožděně podaného návrhu, a to pokud účastník podá návrh na prominutí zmeškání lhůty do 15 dnů od ukončení příslušného mimořádného opatření (lhůta neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nouzového stavu) a spojí s ním i odůvodněnou žádost o prominutí zmeškání lhůty.
  6. Procesní novela dále upravuje obdobně koncipované možnosti prominutí lhůt rovněž v trestním řízení, řízení o uspokojení majetkového nároku podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a řízení o žádosti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech trestných činů.

 

Oblast rozhodovacích a řídících procesů právnických osob

 

  1. Per Rollam rozhodovaní. Dle Procesní novely může orgán právnické osoby rozhodovat mimo své zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. Podmínky tohoto postupu pro nejvyšší orgán určí statutární orgán a ostatní orgány si tyto podmínky určí samy a v dostatečném předstihu je oznámí svým členům.
  2. Prodloužení mandátů členů orgánů skončených během epidemie. Pokud po nabytí účinnosti Procesní novely nebo v době 1 měsíce po dni skončení mimořádného opatření při epidemii uplyne funkční období člena voleného orgánu právnické osoby, prodlužuje se jeho funkční období do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření. Pokud ovšem funkční období člena voleného orgánu uplynulo již v době mezi dnem přijetí mimořádného opatření a dnem nabytí účinnosti Procesní novely, jeho funkce se obnoví, jen pokud s tím člen voleného orgánu souhlasí a pokud v mezidobí za něj nebyl zvolen jiný člen, a zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření.
  3. Odmítnutí prodloužení, kooptace. Prodloužení funkčního období může člen voleného orgánu zabránit tím, že doručí právnické osobě svůj nesouhlas s prodloužením funkčního období před jeho uplynutím – v takovém případě k prodloužení nedojde. Procesní novela pak upravuje také možnost kooptace chybějících členů voleného orgánu v případech, kdy to nepřipouští zakladatelské právní jednání. Pokud jejich počet neklesne pod polovinu, může orgán jmenovat náhradní členy, a to až do příštího zasedání orgánu, který je oprávněný členy zvolit nebo jmenovat.
  4. Prodloužení některých lhůt v korporátním právu. Procesní novela dále stanoví, že pokud by zákonná lhůta k projednání řádné účetní závěrky společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva měla uplynout dříve než 3 měsíce po skončení mimořádného opatření při epidemii, uplyne až 3 měsíce po skončení tohoto opatření, nejpozději však 31.12.2020.
  5. Doba trvání těchto opatření. Všechna výše uvedená opatření se uplatní jen v době trvání mimořádného opatření při epidemii, v jehož důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno konání zasedání orgánu právnické osoby, nejdéle však do 31. 12. 2020.

 

Oblast insolvenčního řízení

 

  1. Dlužnické insolvenční návrhy. V době ode dne nabytí účinnosti Procesní novely do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii (nejpozději však do 31.12.2020) se neuplatní povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh. To neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření, nebo nesouvisí s mimořádným opatřením při epidemii.
  2. Věřitelské insolvenční návrhy. K věřitelskému insolvenčnímu návrhu podanému od účinnosti Procesní novely až do 31.8.2020 se nebude přihlížet. Doba, po kterou trvá omezení povinnosti dlužníka podat insolvenční návrh, se nezapočítává do běhu doby rozhodné pro určení právních jednání, kterým lze dle InsZ odporovat.
  3. Mimořádné moratorium. Procesní novela zakotvuje rovněž tzv. mimořádné moratorium, o které může návrhem zažádat, podnikatel, který nebyl ke dni 12.3.2020 v úpadku. Po dobu trvání moratoria není možné vydat rozhodnutí o úpadku dlužníka. Poskytovatelé dodávek energií a surovin a dalšího zboží a služeb nejsou oprávněni po dobu trvání mimořádného moratoria smlouvy s dlužníkem vypovědět nebo od nich odstoupit či odepřít plnění.
  4. Přerušení plnění reorganizačního plánu. Procesní novela dále rovněž umožňuje soudu na návrh dlužníka rozhodnout o dočasném přerušení plnění reorganizačního plánu, který byl pravomocně schválen k 12.3.2020 a který dosud nebyl splněn. Dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu může být povoleno nejdéle na dobu, po kterou trvá omezení povinnosti dlužníka podat insolvenční návrh.
  5. Oddlužení bez souhlasu věřitelů. Dle Procesní novely rovněž mohou být nově oddluženi podnikatelé i bez souhlasu věřitelů nebo bez předchozího konkursu.
  6. Další. Procesní novela pak dále upravuje např. mírnější podmínky pro plnění splátkového kalendáře či změnu doučování v insolvenčním řízení.

 

Oblast prodlení, výkonu rozhodnutí a exekucí

 

Procesní novela stanoví, že prokáže-li dlužník, že mu mimořádné opatření znemožnilo splnění peněžitého dluhu, lze po dlužníkovi po dobu trvání mimořádného opatření požadovat sankce pouze do výše stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Tyto účinky pominou nejpozději 30.6.2020 a neuplatní se na smlouvy uzavřené až po účinnosti Procesní novely.

Procesní novela dále rovněž výrazně omezuje výkon rozhodnutí prodejem movitých i nemovitých věcí a možnost soudu zakázat nakládání a vyplácení prostředků na účtu dlužníka a nařídit provedení srážek ze mzdy.

 

V případě Vašeho zájmu jsme samozřejmě připraveni výše uvedené změny pro Vás zanalyzovat, posoudit konkrétní dopady na Vaši instituci a Vaše klienty a poskytnout veškerou potřebnou právní podporu.

 

V případě jakýchkoli dotazů se na nás prosím neváhejte obrátit.

 

Vladimír Uhde, Partner

email: vuhde@bbh.cz, tel.: +420 234 091 355

 

Robert Klenka, Partner

email: rklenka@bbh.cz, tel.: +420 234 091 355

 

Tomáš Sedláček, Partner 

email: tsedlacek@bbh.cz, tel.: +420 234 091 355

 

 


15.4.2020Duben
2020

COVID - 19 DOPADY NA KOMERČNÍ NÁJMY

V souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19, které je způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2, došlo postupně v České republice k přijetí celé řady opatření, jež dosud na našem území neměly obdoby. V důsledku výše uvedených opatření došlo k zásadnímu omezení volného pohybu občanů České republiky, provozu některých podnikatelských aktivit i k dalším restrikcím. Tento přímý důsledek mimořádných opatření má pochopitelně i nepřímé dopady do dalších sfér každodenního života.

Více

V kontextu výše uvedeného jsou aktuálně projednávány legislativní i nelegislativní opatření, která mají, resp. budou mít bezprostřední a významný dopad na činnost pronajímatelů i nájemců komerčních prostor. Mezi tato opatření patří i vládní návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání („Návrh zákona“).

 

Návrh zákona byl 8. dubna 2020 schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a 16. dubna 2020 je plánováno jeho projednání v Senátu (senátní tisk č. 239). Aktuální znění Návrhu zákona směřuje ke zmírnění některých dopadů na nájemce / podnikatele, kteří jsou postiženi nouzovým stavem. Níže uvádíme některé klíčové pasáže navrhované právní úpravy, spolu s naším stručným komentářem a výkladem:

 

  1. Ustanovení §3 odst. 1 Návrhu zákona uvádí, že pronajímatel nemůže v období od účinnosti Návrhu zákona do 31. prosince 2020 („ochranná doba“) nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného za užívání prostoru, pokud prodlení nastalo a) v období od 12. března 2020 do 30. června 2020 („rozhodná doba“), a b) v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti.
  2. Nájemce je povinen pronajímateli předložit listiny osvědčující splnění podmínek podle odstavce 1 písm. b)  (tj. doložit, že k prodlení s placením nájmu došlo převážně v důsledku mimořádných opatření) do 15-ti dnů ode dne, kdy nastalo první prodlení s placením nájemného. Návrh zákona neřeší důsledky porušení tohoto ustanovení. Domníváme se, že pokud se nájemce objektivně dostal do prodlení s placením nájmu v důsledku přijatých mimořádných opatření, skutečnost, že pronajímateli nedoložil dokumenty toto dokládající, nezakládá bez dalšího důvod pro ztrátu ochrany poskytované Návrhem zákona. Současně ale platí, že pokud nájemce tyto doklady pronajímateli nepředloží, nebrání pronajímateli nic v tom, aby činil kroky směřující k ukončení nájemního vztahu (a to i z důvodu neplacení nájemného), tj. např. zaslat výpověď, a v konečném důsledku nájemní vztah ukončit (pokud nedojde k doložení podkladů ani dodatečně před samotným ukončením nájemního vztahu).
  3. Ačkoliv Vláda ČR veřejně deklarovala, že důsledkem Návrhu zákona je odklad povinnosti platit nájem do 30. června 2020, samotné znění Návrhu zákona o odkladu této povinnosti nehovoří. Pouze se uvádí, že důsledkem prodlení v placení z důvodu mimořádných opatření nemůže být jednostranné ukončení nájemního vztahu. Jinými slovy tedy platí, že povinnost platit nájem trvá i nadále. Vlivem formulace Návrhu zákona (§3 odst. 2) by tak bylo možné dovodit i to, že případné jiné sankční důsledky neplacení se i nadále budou uplatňovat (např. smluvní pokuty, úroky z prodlení, ztráta výhod, ukončení slev na nájemném, či ztráta podpůrčích plateb, apod.). Současně v případě, že platební závazky nájemců jsou zajištěny, např. složenou jistotu, bankovní zárukou či jinak, lze Návrh zákona vykládat tak, že právo pronajímatele využít toto zajištění k úhradě dlužných částek nájmu či jiných plateb zůstává zachováno i v případě, že k prodlení došlo v průběhu ochranné doby. Tj. znění Návrhu zákona nezapovídá pronajímateli čerpat jistotu či bankovní záruku na úhradu dlužného nájemného za období mezi 12. březnem a 30. červnem 2020.
  4. Máme tedy za to, že nájemní vztah není během ochranné doby neukončitelný, naopak Návrh zákona možnost jeho ukončení předjímá, jen z jiných důvodů než je prodlení v platbách nájmů v důsledku přijatých mimořádných opatření. Striktně vzato může být takovými „jinými porušeními“ (pochopitelně pouze pokud z nájemní smlouvy či ze zákona lze takový důsledek dovodit) i neuhrazení sankčních plateb (úroků z prodlení či smluvní pokuty) či porušení povinnost doplnit čerpanou jistotu, či jiné použité zajištění. V této souvislosti nelze zcela vyloučit riziko, že případný soud by využil svého moderačního práva, pokud by dospěl k závěru, že pronajímatel právo zneužívá, případně by dovodil, že takové jednání není v souladu s účelem Návrhu zákona. Nelze ani vyloučit, že by se takový soud mohl opřít o důvodovou zprávu a dovodit, že smyslem úpravy mělo být faktické moratorium na platby, resp. kompletní odložení, a tudíž i zákaz jakéhokoliv jednostranného ukončení z důvodu porušení platebních závazků spojených s prodlením v placení nájmu.
  5. Poměrně nesystematicky pak působí §3 odst. 4 Návrhu zákona, podle kterého „nájemce je povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době a které nájemce řádně neuhradil, do konce ochranné doby“. Z textu tohoto ustanovení, které bylo do Návrhu zákona vloženo až pozměňovacím návrhem, by bylo teoretické možné začít dovozovat, že (a) se jednak týká všech dluhů, které vznikly, nejen tedy jen nájemného, a jednak (b) dochází k odkladu těchto pohledávek až do konce ochranné doby. Máme však za to, že ze samotného odůvodnění tohoto návrhu lze dovodit, že se má jednat pouze o pohledávky z nájemného. Současně pak máme za to, že výklad o odložení těchto plateb až do uplynutí ochranné doby by byl nesprávný, protože předchozí ustanovení Návrhu zákona jasně hovoří o tom, že jediné právo, které v daných okolností vzniká, je právo na to, aby v ochranné době nedošlo k jednostrannému ukončení nájmu z důvodu prodlení s placením nájemného v důsledku mimořádných opatření.
  6. §4 Návrhu zákona pak stanoví, že „pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti nemožnosti placení nájmu, nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel.“ Bohužel formulace tohoto ustanovení také není úplně šťastná, neboť je dané ustanovení velmi obecné a bude složité jej jednoznačně a rychle vyložit za jakých okolností může pronajímatel nájemní vztah ukončit. Kromě toho není ani zcela zřejmé, co znamená „požadovat zrušení nájmu“ – mnohem lepší by bylo prostě poskytnout právo nájem vypovědět / ukončit.

 

Pokud budete mít zájem jsme připraveni výše uvedené změny pro Vás analyzovat a posoudit konkrétní dopady na Vás a Vaše klienty/nájemce či poskytnout jakoukoliv jinou související právní podporu.

 

Pokud budete mít zájem, můžeme se ideálně prostřednictvím telefonu spojit a prodiskutovat další možné kroky.

 

Tomáš Sedláček, Partner 

email: tsedlacek@bbh.cz, tel.: +420 234 091 355

 

Tomáš Politzer, Partner

email: tpolitzer@bbh.cz, tel.: +420 234 091 355


8.4.2020Duben
2020

NOVINKY V OBLASTI BANKOVNICTVÍ A FINANCÍ V SOUVISLOSTI S PANDEMIÍ COVID-19

V souvislosti s aktuální situací a dopady pandemie COVID-19 byly přijaty nebo jsou aktuálně projednávány legislativní i nelegislativní opatření, které mají, resp. budou mít bezprostřední a významný dopad na činnost úvěrových institucí i nebankovních poskytovatelů úvěrů a postavení jejich klientů.

Více

Nelegislativní opatření

 

ČNB

Bankovní rada ČNB od 1. dubna 2020 zmírnila doporučení pro posuzování nových úvěrů na bydlení.

 

  1. Limit ukazatele LTV se zvyšuje na 90 % (z 80 %).
  2. Úpravy ukazatele LTV se netýkají "investičních" hypoték.
  3. Limity ukazatele DSTI se zvyšuje na 50 % (ze 45 %).
  4. Dosavadní limit ukazatele DTI se ruší.

 

Evropský orgán pro dohled na bankami (EBA)

EBA publikovala návrh doporučení ve vztahu ke stanovení podmínek úvěrových moratorií a jejich dopadů na regulatorní hodnocení expozic zahrnutých do moratoria.

 

Legislativní opatření

Jako nejzásadnější opatření můžeme zmínit aktuálně Poslaneckou sněmovnou schválené návrhy zákonů, jako je:

 

Zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19

 

  1. Nový zákon umožňuje odklad plnění peněžitých dluhů, tedy úvěrů, peněžitých zápůjček či jiných odložených plateb nebo obdobných finančních služeb. Během tzv. ochranné doby (moratoria) tak dlužník nebude muset úvěr splácet, platit však budou určité výjimky.
  2. Zákon bude dopadat pouze na úvěry, které byly sjednány před 26. 3. 2020, a na některé úvěry se nebude vztahovat vůbec (např. dlužník byl k 26.3.2020 v prodlení delším než 30, úvěry na obchodování s investičními nástroji, revolvingové a kontokorentní úvěry, operativní leasing apod.).
  3. Zákon bude dopadat na podnikatelské (fyzické i právnické osoby) i spotřebitelské úvěry.
  4. Zákon upravuje 2 varianty délky ochranné doby:
  • kratší: do 31. 7. 2020.
  • delší: do 31. 10. 2020 nebo
  1. Po dobu trvání tzv. ochranné doby není dlužník v prodlení s plněním peněžitých dluhů a nemohou mu být účtovány úroky z prodlení či jiné platby sjednané pro případ prodlení.
  2. Využití ochranné doby je bezplatné
  3. Dlužník musí úvěrujícímu svůj záměr oznámit, stanoví písemnou formu se zákonem stanovenými náležitostmi.
  4. Úvěrující poskytovatel úvěru musí určit alespoň jeden snadno přístupný dálkový kanál pro oznamování.
  5. Poskytovatel úvěru musí dlužníkovi potvrdit doručení oznámení a do 30 dnů ode dne doručení oznámení mu také sdělí den počátku a konce ochranné doby a další podrobné informace ohledně úvěru.
  6. Hlavním účinky ochranné doby (do 31. 10. 2020):
  • za dobu trvání ochranné doby nevzniká poskytovateli právo na jiné průběžně placené platby sjednané ve smlouvě o úvěru než úrok (neplatí pro právnické osoby),
  • pokud jde o pevnou zápůjční úrokovou sazbu, období, pro které byla původně sjednána, se o délku ochranné doby prodlužuje,
  • pokud jde o právnickou osobu, která má v úmyslu využít ochrannou dobu, je povinna zdržet se během ochranné doby nakládání s majetkem, který by mohl sloužit k uspokojení poskytovatele, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení.

 

Zákon, kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů

 

  1. Novela omezuje úrok prodlení (prodlení delší než 90 dnů) a to na výši výši repo sazby navýšené o 8 procentních bodů, případně úrok ve sjednané nižší výši.
  2. Limity omezující platby související s prodlením se nově budou vztahovat i podnikatele - fyzické osoby, s výjimkou limitu pro celkovou výši smluvních pokut.
  3. Novela bude specificky dopadat i na smlouvy uzavřené před účinností novely.

 

Plánuje se, že výše popsaná legislativní opatření nabydou účinnosti jejich vyhlášením ve sbírce zákonů.

 

Pro bližší informace či doporučení a rady ohledně dopadů těchto opatření na jednotlivé instituce a potřebu přijmout případné změny do vnitřních předpisů a klientské dokumentace, neváhejte kontaktovat tým bankovnictví a financí a finanční regulace.

 

Tomáš Sedláček, Partner 

email: tsedlacek@bbh.cz, tel.: +420 234 091 355

 

Zdeněk Husták, Partner

email: zhustak@bbh.cz, tel.: +420 234 091 355

 

Adam Nečas, Senior Advokát

email: anecas@bbh.cz, tel.: +420 234 091 355


1.4.2020Duben
2020

BBH OCENĚNA V CHAMBERS AND PARTNERS 2020

Je nám potěšením oznámit, že BBH byla opět tento rok v mezinárodním žebříčku Chambers and Partners zařazena mezi nejvýznamnější advokátní kanceláře působící v České republice.

Více

BBH letos potvrdila nejvyšší status Band 1 v oblasti Řešení sporů a Litigací. Dále pak byly oceněny i veškeré další klíčové oblasti naší praxe: Insolvence a Restrukturalizace (Band 2), Bankovnictví & Finance (Band 3), Kapitálové trhy (Band 3) a Fúze a Akvizice (Band 3).

 

Mimořádného úspěchu dosáhl pak společník František Honsa, který kromě toho, že obhájil loňskou pozici Eminent Practitioner v oblasti Řešení sporů a Litigací, tak nově získal stejnou pozici, tedy Eminent Practitioner, též v kategorii Nejžádanějších rozhodců (Most in Demand Arbitrator). Je tak jediným právníkem na českém trhu, který je nositelem tohoto nejprestižnějšího hodnocení ve dvou kategoriích hodnocení zároveň.

 

Kromě toho pak individuálně uspěli ještě další právníci BBH, a to jmenovitě Vladimír Uhde, který uspěl v kategorii Řešení sporů a Litigace (Band 2) a Rozhodčí řízení – poradce (Band 4), Robert Klenka, který uspěl v kategorii Insolvence a Restrukturalizace (Band 2) a Řešení sporů a Litigace (Band 4), Petr Přecechtěl, který uspěl v kategorii Fúzí a akvizicí (Band 3) a Tomáš Sedláček, který uspěl v kategorii Bankovnictví & Financí (Band 3) a Kapitálových trhů (Band 3).

 

Celkové naprosto výjimečné hodnocení a úspěch v dílčích kategorií jak v hodnocení firemních, tak i v hodnocení individuálních, pak podtrhuje skutečnost, že BBH byla i letos nominována do užšího výběru mezi 6 nejlepších advokátních kanceláří v České republice. Konečné vyhlašování cen se bude konat tento rok v dubnu.

 

Kompletní hodnocení BBH v žebříčku Chambers naleznete zde: 

https://chambers.com/law-firm/bbh-advokatni-kancelar-sro-europe-7:1427


31.3.2020Březen
2020

Publikace na téma Rozhodčí řízení v České republice v roce 2020 - 25 let rozhodčího řízení a sčítání

František Honsa a Petr Vošahlík podávají přehled o rozhodčím řízení v České republice v Disputes Yearbook 2020.

Více
23.3.2020Březen
2020

Pracovněprávní důsledky mimořádných událostí a opatření přijatých v reakci na šíření pandemie koronaviru SARS-CoV-2

Mimořádná situace okolo COVID (dále jen „Mimořádná situace okolo COVID“) má rozsáhlé dopady a pravděpodobně povede k ekonomickým potížím celé řady celků. Z toho vznikají mj. otázky přístupu k zaměstnancům a povinnosti směrem k nim atd. Odpovědi na tyto otázky budou vždy záviset na konkrétním případu a bude nezbytné jejich individuální posouzení. ​

Více

ZÁKLADNÍ DOPADY

Dopady Mimořádné situace okolo COVID na pracovněprávní vztahy, které podrobněji rozvádíme níže, lze stručně shrnout takto:

 

  1. Mimořádná situace okolo COVID významně negativně ovlivňuje oblast pracovněprávních vztahů. Karanténa nařízená zaměstnancům (včetně těch, kteří se nacházejí v karanténě v jiném státě) představuje překážku v práci na straně zaměstnance s nárokem na náhradu mzdy ve výši 60 % po dobu prvních 14 dní. Na výplatu této náhrady mzdy nebo platu poskytne stát příspěvek v plné výši. Pokud by zaměstnavatel hodlal na zaměstnance uvalit „dobrovolnou“ karanténu, půjde o překážku v práci na straně zaměstnavatele s nárokem na náhradu mzdy ve výši 100 % bez nároku na příspěvek státu.
  2. Pouze na základě dohody se zaměstnancem je možné, aby zaměstnanec vykonával práci z domova (home office). V takovém případě mu náleží řádná mzda.
  3. V souvislosti s uzavřením škol vzniká zaměstnancům pečujícím o děti nárok na dávku ošetřovného. Vláda aktuálně schválila návrh zákona o mimořádném prodloužení výplaty této dávky po celou dobu zavření škol, o rozšíření i na péči o děti mezi 10 a 13 lety a dále o zavedení obdobných příspěvků pro osoby samostatně výdělečně činné dle programu Ministerstva průmyslu a obchodu.
  4. Jako nástroj k ponechání zaměstnanců mimo pracoviště lze využít i dovolené, nařídit ji však zaměstnavatel může minimálně 14 dní předem. Při splnění určitých dalších podmínek lze k překlenutí tohoto období nařídit i čerpání náhradního volna vzniklého za práci přesčas nebo ve svátek.
  5. Jestliže zaměstnavatel v souvislosti s Mimořádnou situací okolo COVID musí dočasně přerušit provoz a zaměstnancům tak nemůže přidělovat nadále práci, bude vhodné analyzovat, zda takové přerušení naplní znaky tzv. prostoje (§ 207 písm. a) zákoníku). Prostoj je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, při níž náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši 80 %. Využít by bylo možné konečně i institut tzv. částečné nezaměstnanosti (§ 209 zákoníku práce), jestliže nelze zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po poskytovaných službách. Taková situace představuje překážku v práci na straně zaměstnavatele vedoucí za určitých podmínek (dohoda s odborovou organizací nebo vnitřní předpis zaměstnavatele) ke snížení náhrady mzdy až na 60 % průměrného výdělku. Ministerstvo práce a sociálních věcí však preferuje výklad, že se v případě provozů, které byly v rámci krizových opatření zakázány, jedná o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 zákoníku práce), u které náleží náhrada mzdy ve výši 100 %. Vláda však pro tyto případy schválila příspěvek pro zaměstnavatele ve výši 80 % náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům.
  6. Relevantním tématem v souvislosti s Mimořádnou situací okolo COVID pravděpodobně budou i otázky související s ukončováním pracovních poměrů. Aktuální mohou být především důvody výpovědi dané zaměstnavatelem dle § 52 písm. a) zákoníku práce, a to pro zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, zahrnující i organizační změny vedoucí k ukončení podnikání nebo výkonu jiné činnosti, pro které zaměstnavatel dosud zaměstnával fyzické osoby, a dle § 52 písm. c) zákoníku práce, stane-li se zaměstnanec stane nadbytečným díky organizačním změnám přijatými zaměstnavatelem. V obou těchto případech náleží zaměstnancům odstupné, jehož výše závisí na délce dosavadního pracovního poměru u zaměstnavatele. Obecně (s jistými výjimkami) však platí zákaz výpovědi, je-li zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti nebo pokud aktuálně pečuje o dítě mladší 10 let.

 

VÝHRADY

Toto memorandum je úvodní základní analýzou obecného případu. Ačkoli jsou některá tvrzení a vyjádření obecné povahy, nelze bez dalšího považovat závěry uvedené v tomto memorandu za obecně platné a aplikovatelné na jakýkoli jednotlivý případ.

 

Při posouzení konkrétního případu, bude třeba vzít v úvahu a zhodnotit jeho specifické okolnosti, včetně obsahu příslušné smluvní dokumentace, a na základě nich pak provést dodatečné analýzy, popřípadě po poskytnutí dodatečných informací rozvést jednotlivé shora uvedené závěry dle potřeby.

 

Toto memorandum v žádném případě nepředstavuje doporučení k uskutečnění či neuskutečnění jakýchkoli faktických či právních kroků v konkrétní situaci.

 

S ohledem na výjimečnost Mimořádné situace okolo COVID nelze vyloučit, že některé shora rozebírané otázky budou v případě jejich posuzování a rozhodování ze strany soudů, či jiných příslušných orgánů, právně posouzeny a rozhodnuty uvedenými orgány odlišně, než jak je uvedeno výše. Jedná se totiž o situaci, která je z hlediska svého rozsahu a dopadu do mnoha společenských oblastí a právních vztahů v moderní historii ČR prakticky ojedinělá a judikatura k řešení řady právních otázek, které v této souvislosti vyvstávají, tudíž dosud neexistuje. Nestandardní okolnosti související s Mimořádnou situací okolo COVID mohou vést také k tomu, že jako správný bude přijat výklad relevantních právních předpisů a jednotlivých právních norem, který bude odlišný od výkladu zastávaného v judikatuře před vznikem Mimořádné situace okolo COVID. To může mít v konečném důsledku vliv i na správnost závěrů uvedených v tomto memorandu.

 

Toto memorandum nemůže byt použito žádnou třetí stranou nebo ve prospěch či neprospěch třetí strany bez našeho písemného souhlasu, a to ani v případě jakéhokoli řízení podle občanského, správního nebo trestního práva.

 


23.3.2020Březen
2020

Otázky související s mimořádnými událostmi a opatřeními přijatými v reakci na šíření pandemie koronaviru SARS-CoV-2

Mimořádná situace okolo COVID (dále jen „Mimořádná situace okolo COVID“) má rozsáhlé dopady na obchodní vztahy a podnikatelskou činnost téměř všech subjektů. Opatření Vlády ČR a prováděcí usnesení jednotlivých ministerstev vedou k zásadním omezením na úrovni celé společnosti, jež mají dopady či narušují řadu oblastí, jako např. vlastnické právo, smluvní závazkové vztahy, pracovně právní vztahy, finanční vztahy a další. Vlivem těchto omezení a narušení vyvstávají různé otázky, včetně otázek týkající se odpovědnosti za škodu způsobenou těmito omezeními, dopadu na platnost a obsah smluv, odpovědnosti za nesplnění smluvních závazků v důsledku vzniklé situace. Lze předpokládat, že tato opatření povedou k ekonomickým potížím celé řady celků a z toho vznikají otázky přístupu k zaměstnancům a povinnosti směrem k nim, problematika insolvencí a možností obrany proti dopadům aktuálních opatření na dlužníky atd. Odpovědi na tyto otázky budou vždy záviset na konkrétním případu a bude nezbytné jejich individuální posouzení.

Navzdory tomu věříme, že níže uvedená základní doporučení a rady mohou přispět klientům k snadnější orientaci a úvodnímu vyhodnocení situace, a na základě toho pak co nejefektivněji přijmout správná opatření reagující na danou situaci.

 
Více

ÚVODNÍ SHRNUTÍ A OBECNÁ DOPORUČENÍ

Obecná doporučení​

Jakkoli konkrétní doporučení je možné poskytnout jen po individuálním posouzení každého případu, níže poskytujeme několik obecných doporučení, rad a podnětů, které by měly být dotčenými osobami v dané situaci především zváženy:

 

  1. Vytvořit si přehled aktuálních smluv a obecně závazků, které mohou být Mimořádnou situací okolo COVID ovlivněny, a to jak na straně dotčené osoby, tak na straně jejích odběratelů a dodavatelů.
  2. Provést základní vyhodnocení dopadu Mimořádné situace okolo COVID na plnění závazků z uzavřených smluv zejména z hlediska tzv. vyšší moci (vis maior či force majeure), podstatné změny okolností („MAC“), následné nemožnosti plnění, porušení sjednaných finančních ukazatelů, nařízení výkonné státní moci či změny právních předpisů.
  3. Mít na paměti, že většina ustanovení poskytujících ochranu v podobných situacích (vyšší moc, MAC, změna právních předpisů atd.) vyžaduje včasnou formální notifikaci protistraně. Proto v případech, kdy se dotčená osoba dostane do prodlení či rizika prodlení s plněním svých závazků, bude potřeba o takové situaci bez zbytečného odkladu notifikovat protistranu a pokusit se vstoupit s ní do jednání a nalézt vhodné řešení situace.
  4. V případech, kdy lze plnit pouze částečně, je vhodné pečlivě uvážit, které závazky a vůči komu hodlá dotčená osoba upřednostnit, zejména s ohledem na možnou právní odpovědnost v důsledku upřednostňování věřitele, smluvní zásad, povinnosti jednání pari passu, apod. Zejména je třeba uvážit dopady insolvenčního práva (viz též dále).
  5. Provést analýzu podmínek svých pojistných smluv a uvážit, zda nevzniká nárok na pojistné plnění, respektive zda naopak Mimořádná situace okolo COVID nepředstavuje výluku z pojištění.
  6. Zanalyzovat, jaká škoda či případně ušlý zisk dotčené osobě vznikly v přímé souvislosti s krizovými opatřeními přijatými Vládou ČR. Po státu lze za určitých podmínek požadovat jejich náhradu.
  7. Vyhodnotit pracovněprávní souvislosti Mimořádné situace okolo COVID tak, aby bylo možné přijmout co nejekonomičtější rozhodnutí vůči zaměstnancům splňující jak kritérium podpory zaměstnanců, tak kritéria ekonomické prosperity firmy s cílem co nejplynulejšího obnovení běžného chodu podniku.
  8. Vést si evidenci postupu a dopadů aktuální situace a uvalených omezení na podnikání dotčené osoby. Toto se může později hodit v případech uplatnění nároků na náhradu škody (včetně nároků na kompenzaci vůči státu), resp. při obraně proti takto uplatněným nárokům vůči takové dotčené osobě.
  9. Uvážit, jakým způsobem bude dotčená osoba o dopadech Mimořádné situace okolo COVID a souvisejících opatřeních komunikovat, zejména pak navenek při jednání se svými obchodními partnery.
  10. Uvážit dlouhodobost obchodních vztahů a to, zda aplikace ustanovení zprošťujících odpovědnosti či jiných důsledků za neplnění smluvních závazků nemůže být v jednáních s protistranami vnímána negativně a bránit vyjednání rozumného a oboustranně přijatelného řešení dopadů celé situace.
  11. Je-li dotčená osoba subjektem podnikajícím v oblasti veřejných zakázek, musí počítat s tím, že v důsledku Mimořádné situace okolo COVID mohou zadavatelé za určitých okolností rušit probíhající zadávací řízení, žádat změnu již uzavřených smluv nebo smlouvy předčasně jednostranně ukončit.

 

Úvodní shrnutí

Některé obecné postřehy z nejrelevantnějších oblastí českého práva, které rozvádíme níže, lze stručně shrnout takto:

 

Smluvní vztahy obecně

  1. Mimořádná situace okolo COVID bude v mnoha případech zakládat stav tzv. vyšší moci (§ 2913 odst. 2 OZ). Jestliže takový stav zabránil (nikoli jen ztížil) dotčené osobě splnit její smluvní povinnost, může se za určitých okolností zprostit odpovědnosti za z toho vzniklou škodu. Nesmí však ke vzniku této překážky dojít z osobních poměrů dotčené osoby, dotčená osoba nebyla smluvně povinna překážku překonat a nebyla v době vzniku překážky ani v prodlení s plněním. Jelikož však původní povinnost trvá dál, dotčená osoba se ocitne v prodlení a druhá strana může na prodlení reagovat odstoupením od smlouvy. Jestliže stav vyšší moci v budoucnu pomine musí dotčená osoba povinnost bezodkladně splnit, jinak již bude za případnou další škodu odpovídat.
  2. Mimořádná situace okolo COVID může založit také tzv. podstatnou změnu okolností (§ § 1765 a násl. OZ), jestliže v jejím důsledku dojde ke znevýhodnění jedné ze smluvních stran natolik, že ve vzájemných právech a povinnostech smluvních stran vznikne zvlášť hrubý nepoměr. Dotčené straně pak vzniká právo vyvolat s druhou stranou jednání o změně smlouvy, která by vzniklou nerovnováhu odstranila. Výzvu k jednání je nezbytné učinit v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy dotčená strana musela změnu okolností zjistit (přitom platí vyvratitelná domněnka 2 měsíců). Nedojde-li k dohodě stran ani v následné přiměřené lhůtě, lze se obrátit na soud, který smlouvu potřebným způsobem změní nebo zruší, přičemž není vázán návrhem stran. Uvedená oprávnění však nezbavují dotčenou stranu povinnosti plnit smlouvu, dokud nedojde k její úpravě.
  3. V některých případech může Mimořádná situace okolo COVID vést i k tomu, že plnění se stane zcela nemožné (nikoli jen více obtížné), popřípadě právně nedovolené (jinak by např. došlo k porušení legislativních opatření přijatých v souvislosti s Mimořádnou situací okolo COVID) (viz § 2006 a násl. OZ). Za nemožné plnění nelze považovat situaci, kdy lze povinnost splnit se zpožděním, s většími náklady, za ztížených podmínek či prostřednictvím třetí osoby. Pokud plnění jako nemožné kvalifikovat lze, závazek (nebo jeho oddělitelná část) zanikají přímo ze zákona. Vyžaduje se, aby dotčená strana bezodkladně notifikovala druhou stranu o tom, že povinnost nebude splněna pro nemožnost plnění, jinak odpovídá druhé straně za škodu. Typicky budou takto zanikat zejména fixní závazky, kde druhá strana nebude mít zájem na splnění po dni splatnosti.
  4. Pro případ nesplnění povinnosti může podle smlouvy nastoupit povinnost k uhrazení smluvní pokuty, je-li mezi stranami sjednána. Jestliže by nesplnění zapříčinila legislativní opatření přijatá v souvislosti s Mimořádnou situací okolo COVID, mohlo by se za určitých okolností považovat uplatnění požadavku na zaplacení smluvní pokuty oprávněnou stranou za výkon práva rozporný s dobrými mravy. Nelze ani zcela vyloučit možnost analogického použití ustanovení o vyšší moci. Soud by v takových případech nárok na zaplacení smluvní pokuty nemusel přiznat.
  5. Vše výše uvedené (s výjimkou dodatečné neplatnosti jakožto důsledku nemožného plnění) může být (a často bývá) modifikováno dohodou stran. Je třeba pečlivě zkoumat každou konkrétní smlouvu.

 

Smlouvy o financování

  1. Zhoršení ekonomické situace v souvislosti s Mimořádnou situací okolo COVID může mít významné dopady mimo jiné do úvěrových smluv. Související negativní dopady na podnikatelskou činnost dlužníků mohou přivodit vznik tzv. podstatného nepříznivého účinku (MAC), cross defaultu, porušení finančních ukazatelů (zejm. EBITDA), porušení prohlášení a záruk či dokonce prodlení se splacením úvěru, jeho splátek, naběhlých úroků, atd. Všechny tyto skutečnost standardně způsobují Případ porušení. Ten zpravidla opravňuje věřitele mj. k zastavení dalšího čerpání, akceleraci úvěru, požadavku na placení úroků z prodlení atd. Konkrétní podmínky však stanoví vždy každá jednotlivá úvěrová smlouva.
  2. Lze uvažovat o tom, že dlužník by se proti uplatnění práv věřitele pro Případ porušení věřitele mohl bránit poukazem na analogické užití pravidel o vyšší moci, a to především ve vztahu k vyloučení povinnosti hradit úroky z prodlení, jestliže k prodlení došlo Mimořádnou situací okolo COVID. Dlužník může také za určitých okolností uvažovat o argumentaci opírající se o povinnost věřitele k prevenci vzniku újmy (§ 2900 a násl. OZ) a o využití korektivu jednání věřitele z hlediska dobrých mravů a poctivosti.

 

Důsledky v oblasti insolvenčního práva

  1. V důsledku Mimořádné situaci okolo COVID se mohou podnikatelské subjekty dostat do problémů se splácením svých závazků, a to ať již z důvodu výpadků tržeb nebo z důvodu platební neschopnosti obchodních partnerů.
  2. S ohledem na nepříznivé ekonomické výsledky je vhodné se insolvenčnímu řízení vyhnout jak z pozice věřitele, tak samozřejmě dlužníka. Některá připravovaná opatření na podporu podnikatelů, která v souvislosti s Mimořádnou situací okolo COVID v současnosti připravuje Vláda ČR, bude za určitých podmínek možné využít pro argumentaci, že podnikatel dosud není v úpadku, ačkoli jinak by v úpadkové situaci byl (např. v rámci institutu tzv. mezery krytí). Pokud přesto nebude možné se insolvenčnímu řízení vyhnout, je na místě uvažovat o některém z nekonkurzních způsobů řešení úpadku dlužníka, zejména pak možnosti využití moratoria, případně tzv. předbalené reorganizace.
  3. Z ohledu členů statutárních orgánů je třeba sledovat úpadkové ukazatele a v případě jejich naplnění s ohledem na vlastní odpovědnost uvažovat o podání dlužnického insolvenčního návrhu.

 

Pracovněprávní důsledky

  1. Mimořádná situace okolo COVID samozřejmě významně negativně ovlivňuje i oblast pracovněprávních vztahů. S ohledem na poměrně dynamicky se vyvíjející situaci v oblasti pracovněprávních vztahů, do které zasahuje Vláda ČR svými mimořádnými opatřeními, je tato oblast řešena zvláštním memorandem.

 

Náhrada škody ze strany státu

  1. Podle tzv. krizového zákona je stát povinen nahradit škodu, kterou právnickým a fyzickým osobám způsobí v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. V rámci této náhrady by mělo být možné požadovat i případný ušlý zisk. Nárok je nutné uplatnit ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se dotčená osoba o škodě dozvěděla, nejpozději do 5 let, jinak tento nárok zaniká.
  2. Značná část potenciálních nároků na náhradu škody vůči státu může být ohrožena tím, že poškozený neprokáže příčinnou souvislost mezi krizovým opatřením a škodou, jinými slovy stát poukáže na to, že škoda by vznikla i jinak (bez krizového opatření).
  3. Peněžitá kompenzace od státu náleží také tehdy, pokud přijatými opatřeními v souvislosti s Mimořádnou situací okolo COVID dojde k omezení vlastnického práva, je uloženo poskytnutí určitých věcných prostředků nebo je nařízeno vykonání pracovní povinnosti. Výplata probíhá do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu.

 

Některé dopady z hlediska veřejných zakázek

  1. Dopady může mít Mimořádná situace okolo COVID i na oblast veřejných zakázek. Zadavatelé se za určitých podmínek mohou vyhnout zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, příp. ve zjednodušeném řízení a oslovit tak pouze jediného dodavatele. S odkazem na podstatnou změnu okolností by zadavatelé mohli rovněž již zahájená zadávací řízení zrušit, popř. umožnit zadavateli požadovat změnu již uzavřených smluv nebo jej oprávnit k předčasnému jednostrannému ukončení smluv.

 

VÝHRADY

Toto memorandum je úvodní základní analýzou obecného případu. Ačkoli jsou některá tvrzení a vyjádření obecné povahy, nelze bez dalšího považovat závěry uvedené v tomto memorandu za obecně platné a aplikovatelné na jakýkoli jednotlivý případ.

 

Při posouzení konkrétního případu, bude třeba vzít v úvahu a zhodnotit jeho specifické okolnosti, včetně obsahu příslušné smluvní dokumentace, a na základě nich pak provést dodatečné analýzy, popřípadě po poskytnutí dodatečných informací rozvést jednotlivé shora uvedené závěry dle potřeby.

 

Toto memorandum v žádném případě nepředstavuje doporučení k uskutečnění či neuskutečnění jakýchkoli faktických či právních kroků v konkrétní situaci.

 

S ohledem na výjimečnost Mimořádné situace okolo COVID nelze vyloučit, že některé shora rozebírané otázky budou v případě jejich posuzování a rozhodování ze strany soudů, či jiných příslušných orgánů, právně posouzeny a rozhodnuty uvedenými orgány odlišně, než jak je uvedeno výše. Jedná se totiž o situaci, která je z hlediska svého rozsahu a dopadu do mnoha společenských oblastí a právních vztahů v moderní historii ČR prakticky ojedinělá a judikatura k řešení řady právních otázek, které v této souvislosti vyvstávají, tudíž dosud neexistuje. Nestandardní okolnosti související s Mimořádnou situací okolo COVID mohou vést také k tomu, že jako správný bude přijat výklad relevantních právních předpisů a jednotlivých právních norem, který bude odlišný od výkladu zastávaného v judikatuře před vznikem Mimořádné situace okolo COVID. To může mít v konečném důsledku vliv i na správnost závěrů uvedených v tomto memorandu.  

 

Toto memorandum nemůže byt použito žádnou třetí stranou nebo ve prospěch či neprospěch třetí strany bez našeho písemného souhlasu, a to ani v případě jakéhokoli řízení podle občanského, správního nebo trestního práva.

 


3.1.2020Leden
2020

BBH posiluje řady partnerů

Přední česká advokátní kancelář BBH, advokátní kancelář, s.r.o. posiluje řady svých partnerů. S účinností od 1.1.2020 se novým partnerem kanceláře stává Zdeněk Husták.

Více

„Jsme velmi rádi, že náš dlouhodobý kolega a přední expert v oblasti kapitálových trhů, regulatoriky a finančního práva, Zdeněk Husták, rozšiřuje řady partnerů kanceláře. Zdeněk je uznávanou a klienty vyhledávanou autoritou v oblasti regulatoriky, která je v současnosti nejdynamičtějším odvětvím práva. Skutečnost, že se Zdeněk stává partnerem kanceláře podtrhuje dynamiku rozvoje naší kanceláře,“ říká k rozšíření řad partnerů managing partner Vladimír Uhde.

 

Zdeněk Husták má za sebou více jak 20 let praxe a specializuje se na problematiku kapitálových a finančních trhů, finanční regulace, bankovnictví a pojišťovnictví. Radí klientům v otázkách nových produktů a služeb, transakcí na finančním trhu, zastupuje v licenčních, správních a soudních řízeních, poskytuje expertní podporu v otázkách corporate governance či compliance.

 

Řadu let působil jako člen poradních výborů Evropského orgánu pro kapitálový trh (ESMA) a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a penzijní instituce (EIOPA), dále jako člen prezidia Komise pro cenné papíry a poradce Ministerstva financí. Předsedal pracovní skupině Rady EU k nařízení o ratingových agenturách a vyjednával směrnici o správcích alternativních investičních fondů (AIFMD), vedl též projekt legislativy důchodové reformy. V současnosti je členem rozkladové komise České národní banky a předsedou etického výboru Asociace pro kapitálové trhy. Věnuje se též lektorské a publikační činnosti a je aktivní v akademické sféře.

 

Zdeněk absolvoval postgraduální studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde získal rovněž magisterský titul, dále vystudoval finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Hovoří plynně česky, anglicky, částečně německy a rusky.


27.11.2019Listopad
2019

BBH PRÁVNÍM PORADCEM TVŮRCŮ SVĚTOZNÁMÉ HRY BEAT SABER PŘI PRODEJI JEJICH SPOLEČNOSTI FACEBOOKU

BBH zastupovala vlastníky společnosti Beat Games s.r.o. a tvůrce jedné z nejpopulárnějších her pro virtuální realitu Beat Saber při prodeji jejich firmy společnosti Facebook Technologies, LLC, dceřiné společnosti Facebook Inc. Transakce umožnila tvůrcům připojit se k hernímu studiu Oculus a zahájit tak úzkou spolupráci s týmem Facebooku. Vzhledem k napjatému harmonogramu a velkému objemu této transakce patří letos k jednomu z nejvýznamnějších IT obchodů na českém a CEE trhu.

Více

Partner BBH Tomáš Sedláček okomentoval tuto transakci slovy: „Tato transakce je jedinečná v oblasti IT a výrazně se odlišuje od ostatních na trhu. Jsme opravdu poctěni, že jsme mohli být právními poradci skupině talentovaných inovátorů při tomto důležitém prodeji jejich společnosti americkému gigantu a přejeme jim úspěšnou spolupráci s týmem Facebooku.“

 

Při tomto mimořádném úspěchu byl tým BBH veden partnerem Tomášem Sedláčkem, za asistence advokátky Kristýny Domokošové, junior právníka Martina Procházky a dalších právníků BBH.

 

Externí odkazy:

https://www.forbes.cz/velky-uspech-tri-kluku-z-prahy-facebook-kupuje-ceskou-vr-hru-beat-saber/

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/beat-saber-beat-games-oculus-facebook-praha-2019-video_1911270754_ako

https://www.novinky.cz/internet-a-pc/hry-a-herni-systemy/clanek/cesi-ve-svete-zaujali-facebook-koupil-tvurce-hitu-beat-saber-40305004

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/o-ceska-herni-studia-je-ve-svete-zajem-beat-games-koupil-fac/r~408fe6aa10ed11ea84260cc47ab5f122/

https://tech.ihned.cz/c1-66355970-cesky-fenomen-beat-saber-dobyl-playstation-4-proti-pc-verzi-ma-vice-hudby-i-specialni-ukoly

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4281326/facebook-koupil-ceske-herni-studio-beat-games.html


13.9.2019Září
2019

POZVÁNKA NA SNÍDAŇOVÝ SEMINÁŘ NA TÉMA DIGITÁLNÍ AKTIVA A FINANČNÍ SLUŽBY

Seminář se bude konat v úterý 22. října 2019 v prostorách advokátní kanceláře BBH na adrese Klimentská 10, 110 00 Praha 1 od 8.45 do 10.00 hod. 

Tématem semináře budou Digitální aktiva, ICO&ITO, digitální finanční služby, regulace a souvisejí otázky.

Více

Seminář povedou Tomáš Sedláček, partner, Zdeněk Husták, Head of Regulation & Compliance a Adam Nečas, senior advokát.

Z organizačních důvodů prosíme o potvrzení předběžného zájmu o účast na semináři e-mailem na adresu KKusa@bbh.cz do 18. října 2019. Prosíme o včasné přihlášení, neboť kapacita semináře je omezena.