Aktuality

Více si přečtěte v profilovém článku Tomáše Sedláčka pro Forbes ZDE.

Když přicházíte do kanceláře Petra Vošahlíka, jednoho z uznávaných expertů na soudní a rozhodčí řízení a partnera advokátní kanceláře BBH, čekali byste vážné a formální přivítání, oblek a kravatu, kožená křesla a mahagonový nábytek. Opak je však pravdou. Jsou prázdniny, Petr dnes nemá žádnou klientskou schůzku ani nemusí k soudu, a tak do práce vyrazil
na kole v tričku a kraťasech. Kolo, na kterém mu visí cyklistická helma, má zaparkované hned před kanceláří. „Pojďte dál, dáte si kafe, vážně si chcete povídat o arbitrážích?“ přivítá vás sympaťák, o kterém byste si ani neřekli, že ho můžete potkat u rozhodčích tribunálů ve Vídni, Londýně, Paříži nebo Stockholmu. A hodina strávená s ním plná zajímavých postřehů ze světa obchodních sporů uteče jako voda.

Když se řekne „arbitráž“, často se někomu vybaví arbitráže státu s americkou CME o TV Nova, Diag Human nebo spory s poskytovateli spotřebitelských úvěrů, často mnohaleté kauzy spojené s negativní publicitou. Proč si myslíte, že
by firmy v případě významného sporu měly upřednostnit arbitráže?

Ve velkých a složitých, zejména přeshraničních případech je arbitráž podle mého jednoznačně nejvhodnějším nástrojem
pro řešení sporů. Výhodou arbitráže je erudice rozhodčího senátu, který kauze dokáže věnovat mnohem více času,
a tím může dostatečně navnímat hloubku argumentace stran. Na rozdíl od často zahlceného soudce, který má pro nastudovaní a rozhodnutí věci velmi omezený čas. Vedle toho rozhodci zpravidla mají za sebou úspěšnou kariéru jako právní zástupci a podobných případů viděli v životě už celou řadu.

Arbitráž je také rychlá, spor je často vyřešen v rámci v horizontu roku, roku a půl. Při soudním řízení týkajícím se komplikovaných věcí ale zpravidla připravujeme klienta na dva až pět let do pravomocného rozhodnutí, a to v tom lepším případě. Zkrátka tempo každého sporu udává metronom zvaný soud – rozhodčí soudy jsou významně rychlejší, než ty národní a výsledek se tak zpravidla dostaví mnohem dříve, a tedy i levněji.

V důsledku negativního mediálního dopadu některých kauz se firmy často arbitráží obávají, vidí v nich nekvalitu a hrozící střety zájmů. Z mé zkušenosti se však v posledních letech obecně kvalita rozhodčího řízení v Česku hodně zlepšila. Ale i zahraničí nabízí dobré alternativy, ostatně u mezinárodních rozhodčích soudů zastupujeme přibližně 50 procent všech našich řízení.

Jaký typ klientů vás jako experta na spory a arbitráže oslovuje? A s jakými problémy?

Společným jmenovatelem našich případů je zpravidla jejich unikátnost. Klient za námi nejde v jednoduchých právních
záležitostech, které vyřeší jeho běžný poradce. Přijde, když je v ohrožení jeho byznys, řeší stamilionové nebo miliardové
náhrady škody nebo různé záruky vyplývající z nákupů a prodejů firem. Někdy se k nám pak kauza dostane jako k poslední
instanci v momentě, kdy klientovi jiní poradci nedokázali pomoci. Zkrátka nastupujeme často v případech, které jsou složité,
ale kdy víme, že spravedlnost je na straně klienta a my mu musíme v jeho věci nějakým způsobem pomoci. Tedy, řečeno
střízlivě, maximalizovat jeho šance ve sporu uspět.

Dokážete si vzpomenout na takové případy, kdy jste zafungovali jako poslední obrana před katastrofou?

Těch případů bylo více. V nedávné době jsme měli kauzu, ve které hrál zásadní a zároveň kuriózní roli špatný překlad
20 let staré smlouvy z češtiny do francouzštiny a nejasně vymezená rozhodčí doložka. Klientovi nedokázaly pomoci
ani dvě předchozí advokátní kanceláře, a proto se následně obrátil na nás. V této situaci bylo naším úkolem přesvědčit
nejprve rozhodčí senát, a následně i obecné soudy o tom, že náš výklad rozhodčí doložky u smluvních ujednání je správný
a jediný možný, což se podařilo.

V další věci kupující zakoupil ochranné známky, řadu let je užíval, avšak s odloženou splatností kupní ceny. Mezitím
změnil obchodní strategii a známky postupně používat přestal. Po takové době se mu už nechtělo zaplatit vysokou kupní cenu, a protože už je k ničemu nepotřeboval, řekl: „My odstupujeme od smlouvy a žádné peníze vám už nedáme“. Domáhali jsme se tak zaplacení kupní ceny, respektive náhrady za znehodnocení ochranných známek, které najednou měly minimální hodnotu tím, že vyšly z užívání. I tuto věc jsme dovedli k úspěchu, tentokrát formou finančního narovnání.

Dochází někdy při vaší práci k situacím, kdy musíte přijít s netradičním řešením ve prospěch klienta?

Snažíme se vždycky přijít s návrhem řešení, které je pro klienta tím nejlepším, i když není standardní. Běžně v našich sporech dochází k multioborové spolupráci mezi námi, ekonomickými znalci a například znalci konkrétního podnikatelského trhu či zahraničního práva. Úsměvnou vzpomínkou je příklad z nedávného rozhodčího řízení, kde jedním z našich důkazů byl model, který jsme s kolegy postavili z Lega. Šlo o zařízení, kde vznikl požár, a na modelu jsme ukazovali, jak fungovalo,
kde bylo jeho větrání a kde mohlo či nemohlo k požáru dojít.

A jaký případ vás bavil z oblasti soudních sporů?

Musím předeslat, že jsem ještě nedělal kauzu, která by mě profesně nebavila. To je důkaz rozmanitosti práce, kterou nám klienti svěřují, a za to jsme velmi vděční. Jeden z mých prvních sporů se týkal místního referenda v Plzni. Náš klient nakoupil pozemky v centru města a chtěl realizovat developerský projek němu zvedla opozice a uspořádalo se místní referendum, ve kterém občané města zavázali radní k tomu, aby projektu zamezili.

Řešili jsme proto kolizi soukromoprávních povinností města a výsledku referenda. Až odvolací soud nám dal za pravdu
a řekl, že projekt už byl v takové fázi, že město za jeho zmaření odpovídá bez ohledu na závaznost referenda. Tento závěr klientovi umožnil s městem dál jednat a nakonec se dohodnout na podmínkách, na jejichž základě do dané oblasti ještě více
nainvestoval a rozvíjí tam celou městskou čtvrť. Takže věřím, že případ dopadl dobře jak pro město, tak pro byznys.

Proč si myslíte, že si vás klienti vybírají? Co je vaše přidaná hodnota v soudních sporech a arbitrážích?

Jsem přesvědčený o tom, že máme nejlepší sporový tým na českém trhu. Náš tým je velmi zkušený, s širokou praxí
v rozmanitých a mezinárodních kauzách, takže se dokážeme na nové řízení mnohem lépe připravit a stanovit na jeho počátku
optimální postup. Důkazem toho je, že máme například velmi vysokou úspěšnost v obchodních arbitrážích. Za 12 let,
co v BBH působím, jsme prohráli pouze nízké procento z mnoha desítek řízení. Spor je trochu jako šachová partie. Musíte
myslet o několik tahů dopředu, každá chyba může klienta později stát neúspěch v podobě stovek miliónů nebo miliard.
Myslím, že klienti oceňují naše kvality v tomto směru, a proto se k nám vracejí.

Petr Vošahlík

•  Je partnerem advokátní kanceláře BBH. Ve své praxi se zaměřuje na zastupování klientů v rozhodčích či soudních řízeních. Vedle toho působí jako rozhodce v obchodních arbitrážích u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČRa Agrární komoře ČR, Vienna International Arbitral Centre (VIAC), International Court of Arbitration Mezinárodní obchodní Komory v Paříži (ICC) a je členem German Arbitration Institute (DIS) a Chartered Institute of Arbitrators (CIArb).
• Věnuje se zejména post‑M & A sporům, sporům o náhradu škody včetně ušlého zisku a sporům souvisejícím s developerskými projekty. Působil také jako externí spolupracovník Právnické fakulty UK, kde se podílel na výuce rozhodčího řízení a advokátních dovedností.
• Má rád sport, filmy nejen o právnících a je fanouškem stavebnic Lego.

Rozhovor byl publikován v Hospodářských novinách dne 1. 9. 2025.

Více v článku v Hospodářských novinách.

Tyto zprávy obsahují výzvy týkající se údajného porušení autorských práv a žádají příjemce o poskytnutí citlivých informací.

Důrazně prohlašujeme, že naše kancelář žádné takové e-maily nerozesílá. Jedná se o podvodnou komunikaci, přílohy těchto e-mailů mohou navíc obsahovat škodlivý software (viry) a jejich otevírání nedoporučujeme.

Žádáme proto všechny naše klienty a partnery o zvýšenou obezřetnost. V případě jakýchkoli pochybností o pravosti obdržené zprávy se neváhejte obrátit přímo na naši advokátní kancelář prostřednictvím emailu e.spam@bbh.cz, kde si můžete pravost sdělení ověřit.

Děkujeme za vaši pozornost a spolupráci.

BBH, advokátní kancelář

Tyto platformy fungují jako brány, skrze které mohou další podnikatelé nabízet své služby, a proto jsou označovány jako strážci přístupu (gatekeepers). DMA zavádí mechanismus, kdy si tyto platformy samy identifikují svůj status strážce přístupu a oznámí to Evropské komisi. Komise však může určit, že konkrétní platforma je strážcem přístupu, i pokud se tak sama neoznačí. Mezi aktuální strážce přístupu patří společnosti jako Alphabet, Booking, Amazon, Apple, ByteDance, Meta a Microsoft.

Nařízení klade na tyto platformy řadu povinností s cílem zabránit zneužití jejich dominantního postavení. Mezi hlavní povinnosti patří:

• zákaz upřednostňování vlastních produktů a služeb před službami třetích stran,
• zajištění nediskriminačních podmínek přístupu,
• zajištění interoperability služeb či
• ochrana osobních údajů.

Další povinnosti zahrnují notifikaci každé zamýšlené fúze či akvizice Evropské komisi a pravidelný reporting o souladu s požadavky DMA.

Přestože DMA platí teprve krátce, Tribunál EU již projednává první spory vyplývající z tohoto nařízení. Některé platformy, které byly označeny jako strážci přístupu, usilují o zrušení tohoto statusu. To se týká například společnosti Meta, služeb Apple, platformy TikTok nebo Amazon Store. Na druhou stranu, v případě společnosti Opera Norway se projednává, zda má být služba Microsoft Edge zařazena mezi strážce přístupu. O odvoláních proti rozhodnutím Tribunálu EU bude s konečnou platností rozhodovat Soudní dvůr EU. Výsledky těchto řízení budou mít zásadní dopad na fungování nového regulačního rámce pro digitální platformy a nastavení standardů na trhu.

V souvislosti s DMA došlo také k šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže týkajícímu se služby Google Play. Během šetření společnost Google upravila podmínky pro vývojáře aplikací, aby lépe odpovídaly požadavkům DMA.

Pro podrobnější informace k tématu digitálních trhů nás můžete kontaktovat e-mailem na legal@bbh.cz nebo telefonicky na +420 234 091 355.

BBH tým

Zdeněk Husták, Partner

e-mail: ZHustak@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Adam Načas, Senior advokát

e-mail: ANecas@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Michaela Kurková, Junior právník

e-mail: MKurkova@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Prováděcí předpis konkrétně stanoví sadu bezpečnostních opatření, které vybraní poskytovatelé budou muset zavádět, a okruh kybernetických bezpečnostních incidentů, které budou muset zodpovědným orgánům hlásit. Nařízení upravuje zejména:

• upřesnění definic a pojmů vymezených v NIS 2,
• požadavky na mapování implementace požadavků NIS 2,
• stanovení parametrů, které je třeba zvážit při provádění požadavků směrnice NIS 2,
• příklady jakým způsobem lze dokumentovat efektivní zavedení požadavků NIS 2,
• kritéria hodnocení významnosti incidentů a jejich sledování, a
• požadavky na systém hlášení incidentů a další.

V tuzemsku se připravuje nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který transponuje směrnici NIS 2, adaptuje Prováděcí nařízení a upravuje obecný rámec kybernetické bezpečnosti. S novou úpravou kybernetické bezpečnosti souvisí zákon o digitalizaci finančního trhu, který adaptuje nařízení DORA a stanoví speciální úpravu pro finanční sektor.

Nový režim NIS 2 se vztahuje na poskytovatele digitálních služeb, kam patří mj. provozovatelé DNS, registry domén nejvyšší úrovně, poskytovatelé služeb cloud computingu a služeb datových center, poskytovatele on-line tržišť či internetových vyhledávače a platformy sociálních sítí a služeb vytvářejících důvěru. Předpokládaná účinnost nové tuzemské právní úpravy kybernetické bezpečnosti je během prvního čtvrtletí 2025.

Pro podrobnější informace k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti, směrnice NIS 2, nařízení DORA a další novinky v této oblasti nás můžete kontaktovat e-mailem na legal@bbh.cz nebo telefonicky na +420 234 091 355.

Tým BBH

Zdeněk Husták, Partner

e-mail: ZHustak@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Petr Přecechtěl, Partner

e-mail: PPrecechtel@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Ondřej Staněk, senior advokát

e-mail: OStanek@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Adam Nečas, Senior advokát

e-mail: ANecas@bbh.cz, tel.: +420 234 355

„Petr Mlejnek působil v BBH od roku 2002. Jeho přechod do KAPRAIN potvrzuje, že BBH je nejen líhní talentů pro advokátní business, ale i pro špičkové klienty. Naši partneři často pokračují v kariéře u předních společností nebo budují vlastní úspěšné podnikání. Jsem přesvědčen, že Petr do nového angažmá skvěle zapadne a srdečně mu gratuluji k přijetí nové pracovní výzvy,“ uvedl Vladimír Uhde, řídící partner BBH.

František Honsa, partner BBH, dodává: „Naše interní politika klade důraz na růst a rozvoj našich zaměstnanců, což jim umožňuje vypracovat se do rolí partnera nejen v advokacii. Jsme hrdí na to, že z těchto seniorních pozic mohou naši lidé přecházet do vlivných rolí, a to i v komerčním prostředí, což se v historii BBH již opakovaně stalo. Tento úspěch je důkazem naší schopnosti rozvíjet talenty a připravit je na klíčové role v byznysu.“

BBH se připojuje ke gratulaci a přeje Petrovi mnoho úspěchů v nové roli. 

O BBH

BBH, advokátní kancelář, s.r.o. byla založena v roce 2000 a navázala na činnost přední mezinárodní právní kanceláře působící v České republice od roku 1990. Během své existence se etablovala mezi absolutní špičku českého právního trhu. BBH pravidelně získává ocenění v mezinárodních právních žebříčcích a je zařazována časopisem Forbes mezi deset nejvýznamnějších advokátních kanceláří v Česku. BBH poskytuje komplexní právní služby s důrazem na individuální přístup a vysokou profesionalitu.

Pro více informací prosím kontaktujte: SKrajcuskova@bbh.cz

Nařízení DORA je hlavní aktivitou EU v oblasti digitální a kybernetické odolnosti v sektoru finančních služeb.

Nařízení DORA přináší například: 

• Požadavky na řízení rizik v oblasti IKT;
• Monitoring a hlášení incidentů souvisejících s IKT;
• Testování digitální provozní odolnosti, a
• Zpřísnění podmínek outsourcingu.

Finanční institucím ukládá nařízení detailní požadavky na zavedení systému správy a řízení IKT a rovněž na identifikaci, vyhodnocování a řízení operačních rizik v oblasti IKT. Zavádí systém monitoringu, vyhodnocování a oznamování bezpečnostních incidentů. Zpřísní též požadavky na výběr poskytovatelů služeb IKT, včetně nástrojů umělé inteligence (AI). V neposlední řadě DORA stanovuje nové požadavky na smlouvy s dodavateli IKT služeb.

Samostatnou oblastí je testování IKT systémů a procesů a jejich odolnost vůči rizikům, haváriím, hackerským útokům či jiným incidentům. Rozsáhlé požadavky se vyhodnocování a reportingu kybernetických hrozeb a incidentů příslušným orgánům dohledu. Nový režim digitální odolnosti finančních institucí je upraven jak v nařízení DORA, tak v navazujících prováděcích předpisech, kterých je více než 16, a v celé řadě výkladových pokynů evropských orgánů dohledu nad finančním trhem (EBA, ESMA, EIOPA). Orientace v nové právní úpravně kybernetické odolnosti finančního trhu tak vyžaduje komplexní znalost dané problematiky.

Nařízení DORA dopadne prakticky na všechny finančních instituce – banky, pojišťovny, investiční společnosti, obchodníky s cennými papíry, poskytovatel platebních služeb, investiční zprostředkovatelé a další.

Na nové povinnosti finančních institucí navazují nové pravomoci orgánů dohledu, včetně kontrolních oprávnění a přísných sankcí. V tuzemsku je těmito kompetencemi nově posílena Česká národní banka. Dá se předpokládat, že ČNB zahájí aktivní dohled nad novými pravidly již od počátku jejich plné účinnosti.

Pro podrobnější informace k nařízení DORA a další novinky z oblasti digitální odolnosti finančních institucí nás můžete kontaktovat e-mailem na legal@bbh.cz nebo telefonicky na +420 234 091 355.

Tým BBH

Zdeněk Husták Partner

e-mail: ZHustak@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Tomáš Sedláček, Partner

e-mail: TSedlacek@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Stávající právní úprava v EU (nařízení SFDR, směrnice CSRD, směrnice CS3D) představují komplexní rámec tématu udržitelnosti. ESMA nyní navrhuje usnadnit investorům výběr zelených investic, konkrétně navrhuje vytvoření detailní jednotné terminologie pro oblast udržitelných investic a příslušných finančních nástrojů.

Dále navrhuje zavedení objektivních ukazatelů udržitelnosti u emitentů finančních nástrojů tzv. „klíčové ukazatele výkonnosti podniku" zahrnující hodnocení environmentálních (např. emise, biodiversita) a sociálních faktorů. Směrnice zahrnuje i vytvoření hodnotícího systému faktorů udržitelnosti u finančních produktů. Významný je také návrh ohledně vhodného pojmenovávání finančních produktů, kdy určité názvy či pojmy budou vyhrazeny pouze těm produktům, které budou splňovaly kritéria pro zařazení do příslušné úrovně udržitelnosti.

Navrhované změny budou dopadat zejména na emitenty finančních nástrojů, kteří budou odpovědni za správné provedení due diligence a ve vyhodnocování svých produktů dle udržitelného právního rámce. Pro podrobnější informace k otázkám právních a regulatorních aspektů udržitelnosti nás můžete kontaktovat na legal@bbh.cz, +420 234 091 355, nebo členy našeho týmu na níže uvedených kontaktech.

Tým BBH

Zdeněk Husták, Partner

e-mail: zhustak@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Tomáš Sedláček, Partner

e-mail: tsedlacek@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Adam Nečas, Senior advokát

e-mail: anecas@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Orgán pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AMLA) je obdobou evropských orgánů v oblasti finančního trhu (EBA, ESMA, EIOPA), který bude mít pravomoc vykonávat dohled nad některými vybranými povinnými osobami ve finančním sektoru působícími ve více členských státech. Zmíněný orgán bude zároveň zajišťovat  a zpracovávat metodické dokumenty v oblasti AML/CFT a koordinovat činnosti dohledových orgánům členských států a výměnu nezbytných informací.

AML nařízení nahrazuje plně stávající směrnici v oblasti požadavků pro povinné osoby. Vedle převzetí stávajících pravidel však doplňuje další požadavky a technické specifikace. Mj. rozšiřuje okruh povinných osob (např. fotbaloví agenti), případně stanoví povinnost licencování určitých subjektů (např. poskytovatelé služeb svěřenských fondů). Stanovují se navíc další požadavky pro využívání outsourcingu služeb při plnění AML povinností.

Nová AML směrnice upravuje také postavení a činnost národních dohledových orgánů. Je například zavedena možnost propojení jednotlivých registrů bankovních účtů a systémů vyhledávání dat. Dále je stanoven okruh minimálních informací, ke kterým mají mít dohledové orgány členských států přístup. Pokud mají povinné osoby provozovny ve více členských státech, odpovídá dohledový orgán jejich domovského státu za dohled nad uplatňováním skupinových postupů v oblasti AML. V takovém případě jsou zavedeny požadavky na spolupráci mezi dohledovými orgány hostitelského a domovského státu povinné osoby.

Tyto předpisy budou mít řadu praktických dopadů na činnost povinných osob, interní postupy v oblasti AML a pro poskytování služeb a produktů, které bude muset reflektovat.

Pro podrobnější informace k tomuto tématu nás můžete kontaktovat e-mailem na legal@bbh.cz nebo telefonicky na +420 234 091 355.

BBH tým compliance & AML

Zdeněk Husták, Partner

e-mail: ZHustak@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Adam Nečas, Senior advokát

e-mail: ANecas@bbh.cz, tel.: +420 234 355

Mikuláš Zacpal, Junior Právník

e-mail: MZacpal@bbh.cz, tel.: +420 234 355